Domů / O nás / Aktuality / Hejnová už má zkušenost z týmového běhu, těší se na atmosféru maratonské Prahy

Hejnová už má zkušenost z týmového běhu, těší se na atmosféru maratonské Prahy

Světlemodrý tým Volkswagenu povede do historické Battle of the Teams pražského maratonu (8. 5.) Zuzana Hejnová, dvojnásobná mistryně světa a bronzová olympijská medailistka v běhu na 400 metrů překážek. Její tým tu také podpoří nadaci Elišky Podzimkové Plešouni pro děti trpící nádorovými onemocněními. Běžci VW budou mít ve startovní zóně zajištěné masáže a tejpování, deset nejpomalejších dostane vstupenky do ZOO Praha a pět vylosovaných se může těšit na startovné na další ročník pražského maratonu.

 

Jak ses stala kapitánkou?

Mám z toho velkou radost, po loňské zkušenosti jsem až nadšená, že jsem dostala znovu důvěru. A protože jsem hodně soutěživá, chci vyhrát. I když vím, že s účastí širokého pole běžců to bude letos hodně vyrovnané. Na velkých atletických soutěžích bývají také kapitáni, ale tam to bývá spíše formální. Možná ve škole jsem nějaké družstvo vedla, ale to už vlastně ani nepamatuju.

Skutečně se tento formát může stát revolucí v pojetí maratonu a jeho výsledků?

Já si myslím, že se to může chytit. I z našich atletických závodů si pamatuju, když je cítit, že jedeš taky za celý tým, nejen sám za sebe, ta atmosféra je určitě jiná. Všichni o to víc fandí ostatním členům týmu, víc si to sami užijí.

Můžeš porovnat s jinou úpravou atletických pravidel nebo modelu závodu? Třeba teď se poslední dobou hodně prosazují smíšené štafety…

Týmové štafety se mi zpočátku moc nezdály. Nebyly jsme na ně zvyklí, buď běhali čistě kluci, nebo holky, a moc se nevědělo, jak na to, jak to pojmout. Ale postupem času už mi to přijde docela zajímavý, nasazují se závodníci na úspěch podobně jako v samostatných štafetách, už to vnímáme vlastně stejně jako každou jinou. Občas se v pravidlech atletiky objeví novinky, je to otázka zvyku. Teď mají některé technické disciplíny jen čtyři pokusy, to se mi moc nelíbí a myslím, že by se to mělo vrátit na šest. Naopak jsme si už zvykli na nulovou toleranci v ulitých startech sprinterů. To dříve hodně zdržovalo průběh závodů.

Zatraktivní to i vnímání maratonských hvězd. Znáš je a sleduješ?

Upřímně musím říct, že moc ne. Na vrcholných akcích se střídá pár jmen, ta znám, ale obličeje si k nim nevybavuju. Až loni, když jsem se s nimi setkala osobně v týmu, jsem je poznala. To přiblížení osobností je určitě důležité a taky připomenutí nejlepších českých běžců.

Jak jsi na tom ty s dlouhým běháním? Kolik jsi zvládla nejvíc?

Já sama nemám dlouhé výběhy moc ráda. V tréninku běhám úseky, rovinky, nejvíc v kuse jsem dala snad osm kilometrů. Loni jsem se nechala přemluvit kamarády na štafetový Vltava run, běžela jsem třikrát deset kilometrů a byl to pro mě očistec. Asi jsem jim k výsledku moc nepřispěla… Ale viděla jsem tam šíleně náročné výkony, klobouk dolů.

Ani po skočení profesionální kariéry tě neláká maratonská meta? Dosáhla na ní třeba a velmi slušně další mistryně světa z dráhy z osmistovky Lída Formanová.

Meta to je, to uznávám, ale hodně specifická, já na ni ambice nemám. Možná si uběhnu půlmaraton, uvidím. Víc běhat budu určitě, abych se udržela v kondici a protože samotné běhání nesebere tolik času. Zatím si to přesně představit nedovedu.

Po dvacetiměsíční závodní pauze a operaci výrůstku na patě sis letos v pětatřiceti letech naplánovala rozlučku, že?

Ta operace byla nutná i pro běžný život, bolelo mě to při každém kroku. Chodím dva týdny bez berlí, věnovala jsem se jenom cvičení a rozhýbávání. Teď jsem odletěla na soustředění do tepla do Malagy. Je tady nádherně, začnu pobíhat a uvidíme. Nejraději bych zakončila kariéru v srpnu startem na mistrovství Evropy v Mnichově. Světový šampionát v Eugéne v červenci je ještě asi moc brzy. Udělám pro to maximum, ale tělo toho už má dost. Možná mě už žádný závod ani nečeká… Ale celá kariéra byla super, na nic si nestěžuju.

Kde tě najdeme druhou květnovou neděli na pražském maratonu?

Budu tam určitě na startu a v cíli, pilně povzbuzovat, nejen naše běžce. Dva kluci z mého týmu běží týden po maratonu ještě Vltava Run, to ani nechci vidět, jak budou vypadat… snad jim dají lehčí úseky. Na Battle of the Teams se mi líbilo už loni jen s elitáky, bez diváků i širokého pole běžců. Těším se na tu atmosféru s hodně lidmi na startu i okolo, to bude zase něco navíc. A doufám, že bude hezký počasí.

 

Battle of the Teams

RunCzech mění svět maratonských závodů. Naplno rozbíhá revoluční projekt Battle of the Teams, který z tradičně individuální disciplíny dělá také sport týmový. K výsledku v něm může přispět úplně každý.

Pořadatelé nejprve spravedlivě rozdělí elitní běžce z celého světa do šesti týmů. V každém z nich budou za své výkony bodově ohodnoceni čtyři profesionálové (každý tým má také dva náhradníky pro případ, že by někdo nepřijel nebo se zranil) a k nim se poté přidá průměr dosažených časů všech ostatních běžců daného týmu. Pokud navíc profesionál zaběhne osobní rekord, získá pro svůj tým extra tříprocentní bodový bonus. Vítězný tým obdrží finanční odměnu 30 000 USD, která bude rozdělena rovným dílem mezi elitní běžce.

Každý ze závodníků bude vyzván, aby si během registračního procesu nebo na svém vytvořeném profilu vybral svůj tým – Team Volkswagen, Team Mattoni, Team skupina ČEZ, Team adidas Runners, Team Generali nebo Team Birell.

VÍCE O ZÁVODĚ

Autor článku: Tomáš Nohejl